PADESÁT DEVĚT LET AKTIVŮ REVIZNÍCH TECHNIKŮ ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ

JUDr. Zbyněk URBAN  |  Praha

Dovolím si v následujících řádcích připomenout několika slovy vznik této akce z dochovaných písemných materiálů a také vzpomínek zakladatelů, se kterými jsem měl to štěstí se potkat. Dovolil jsem si doplnit text o několik osobních poznatků za posledních čtyřicet let. Poprvé jsem byl účastníkem jubilejního 10. celostátního aktivu revizních techniků počátkem června 1973 v tehdejším Gottwaldově, nyní opět Zlíně.V roce 1974 jsem se stal v květnu 1974 poprvé aktivním účastníkem na 11. aktivu revizních techniků, který byl posledním z řady aktivů pořádaných v hotelu Moskva v tehdejším Gottwaldově.

Na několika dalších řádcích se pokusím připomenout něco málo ke vzniku aktivů, jeho zakládajícím pracovníkům, obsahové náplni a také k ohlasům a pořadatelským problémům.

Několik slov ke vzniku aktivů elektrotechniků

Z dochovaných zápisů a materiálů vznikla myšlenka uspořádání každoročních celostátních aktivů revizních techniků elektrických zařízení silových při pravidelné 61. konferenci elektroúdržbářů. Tyto konference řešily mimo jiné i problematiku revizí. Konference probíhala v Bratislavě ve dnech 23. a 24. ledna 1964 za účasti více než 300 účastníků.

Program a následná diskuse ukázaly potřebu samostatného a pravidelného řešení revizí elektrických zařízení. Důraz byl kladen na možnost veřejného vyslovení se k problémům revizních techniků a nalezení cesty k jejich řešení. Šlo zejména o získání odpovědí od odborníků a funkcionářů dozoru a dalších složek k problémům, které museli revizní technici řešit. Zde je možno doplnit, že v tomto směru se dodnes situace odvíjí stejným směrem a revizní technici, kteří zjišťují závady a nedostatky nejsou obecně příliš vítanými návštěvníky. Mnozí revizní technici znají i dnes úvodní požadavek zadavatele revize na vypracování zprávy bez nedostatků a závad, pochopitelně nehledě na skutečný stav zařízení.

První setkání revizních techniků se uskutečnilo ještě v roce 1964 a to ve dnech 29. a 30. září v hotelu Moskva v tehdy Gottwaldově, dnes Zlíně. Pro odlišení od již existujících konferencí elektroúdržeb a dalších konferencí, seminářů nebo školení byl pro setkání zvolen název aktiv. Pořadatelem prvního aktivu byl Ústřední výbor pro elektrotechniku Československé vědeckotechnické společnosti (ČSVTS) za spolupráce Ústavu technického dozoru (ÚTD), který aktivně přistoupil k uspřádání této akce. K významu tohoto prvního aktivu přispěla účast zástupců dalších, tehdy významných institucí. Zde je možno jmenovat zastoupení Úřadu pro normalizaci a měření, Ústředního báňského úřadu, ministerstva paliv, hutí a dolů, všeobecného strojírenství, vnitra, národní obrany, dopravy, stavebnictví, zdravotnictví, potravinářského průmyslu a obchodu. Za další zástupce organizací je možno uvést Ústřední radu odborů, Požární ochranu, Výzkumný ústav bezpečnosti práce, Výzkumný ustav strojírenské technologie a ekonomiky a zástupci ÚTD z většiny krajů. 

První aktiv revizních techniků byl dvoudenní akcí. Hned v úvodu byly uvedeny cíle a záměry, které si pořadatelé vytkli. Neopominutelné místo měla na aktivu diskuse účastníků a odpovědi či názory zástupců rozhodujících složek v této oblasti. Řada diskusí na prvním z aktivů, stejně jako na mnoha dalších probíhala i mimo prostory jednacího sálu a dále ještě po ukončení oficiálního programu.

Dotazníková akce prvního aktivu potvrdila úspěch pořadatelů, když nebyly zaznamenány žádné negativní ohlasy. Došlo ke vzniku Ústřední odborné skupiny ČSVTS pro provoz, údržbu a revize elektrických zařízení (PÚREZ), která dostala za úkol uspořádat druhý aktiv revizních techniků v červnu 1965 a to opět v tehdejším Gottwaldově. Zde byly pořádány aktivy až do roku 1975 i když se sem ještě krátce aktiv revizních techniků vrátil.

Aktivy v průběhu času

Již od prvního aktivu se počet účastníků počítal ve stovkách elektrotechniků. Kapacita hotelu Moskva byla postupem doby pro podobnou akci malá a z tohoto důvodu nebylo možno vyhovět všem zájemcům o účast. Byla zde i snaha přesunout akci do většího sálu Družba s nutností ubytování některých účastníků v Otrokovicích a Luhačovicích. Myšlenka se setkala s důrazným odmítnutím ze strany hotelu Moskva a tak se v roce 1975 konání aktivů přesunulo do Brna a XII. Aktiv byl v sále Stadionu. Na akci přišlo téměř 650 účastníků, což v současných podmínkách zní trochu jako pohádka.

Situace se opakovala v Brně, kdy na dalším XIII. aktivu bylo nutno odmítnout přes 200 zájemců. Místo konání XIV. aktivu bylo přesunuto do Hradce Králové, do Kulturního domu Střelnice, kde byl pořádán i další aktiv v roce 1978. Následující aktivy postupně střídaly Brno, bývalý Gottwaldov, aby se v roce 1982 vše vrátilo do Hradce Králové.

Zmíněné období poznamenaly dvě události. Předně v roce 1980 nedošlo na uspořádání aktivu revizních techniků. Proto byl XVII. aktiv pořádán až v roce 1981 v sále Družba v dnešním Zlíně. Následující XVIII. aktiv byl pořádán v Hradci Králové a pro velký zájem se pořádal jako opakovaná dvoudenní akce na začátku a koncem června 1982. Obdobně byl řešen následující XIX. aktiv v roce 1983, jen s tím rozdílem, že první část se konala v Hradci Králové a s jednodenním odstupem následoval opakovaný aktiv v Pardubicích v hotelu Grand. Tak se mohlo zúčastnit aktivu více jak 1100 účastníků.

Jubilejní XX. aktiv v roce 1984 byl uspořádán v Praze v Paláci kultury, aby bylo možno uspokojit neustále rostoucí zájem účastníků. Zde je třeba připomenout, že počty účastníků byly odrazem kvalitně připravované náplně skupinou PÚREZ, zájmem elektrotechniků o získávání informací a také jako místo pro diskuse vedené často ještě dlouho po ukončení oficiálního programu. Příštích jedenáct aktivů v létech 1985 až 1995 střídalo místo pořádání mezi Hradcem Králové, Pardubicemi, Brnem, Ostravou, Zlínem a několika místy v Praze.

Zde bych se zastavil u XXVI. aktivu revizních techniků pořádaného v lednu 1990 v Praze v Paláci kultury a oddechu. Byl to první aktiv uspořádaný velmi krátce po počínajících společenských změnách a to se projevilo i v jeho průběhu. Několikrát zaznělo negativní až přímo odmítavé hodnocení revizních techniků a jejich činnosti. Bylo překvapivé, že kritika vycházela od lidí, kteří postavili část svoji kariéry na přípravě revizních techniků, jejich doškolování a psaní publikací zaměřených na revize, revizní techniky, postupy při revizi a vypracování revizní zprávy. Došlo zde i k náboru do nově vznikajících uskupení elektrotechniků mimo ČSVTS. Nastalo do jisté míry početné rozdělení elektrotechnické obce do různých forem uskupení, ale také k ne vždy serioznímu přivlastňování si úspěchů dřívějších let, názvů akcí, vystoupení dříve přednášejících a kolegů. Byla zde také ukončena dosud dominantní pořadatelská pozice aktivů revizních techniků od ČSVTS a jejím prostřednictvím Domů techniky, v tomto případě převážně Domu techniky Pardubice. 

Od XXXII. Aktivu revizních techniků v roce 1996 je místem pořádání Praha. Nejprve to byla aula Policejní akademie v Praze 4, kde byly uspořádány celkem čtyři aktivy. Pro určité komplikace se spolehlivým zajištěním prostor v Policejní akademii s ohledem na potřeby služeb Policie ČR byl XXXVI. aktiv v roce 2000 pořádán v Praze v Edenu. Zde byly uspořádány celkem tři aktivy a potom následovala další a dosud poslední změna místa. Od XXXIX. aktivu revizních techniků v roce 2003 je místem pořádání aula Vysoké školy ekonomické v Praze 4 Chodov.

Několik slov o pořadatelích

Jak již bylo zmíněno, myšlenka na pořádání aktivů revizních techniků vznikla v Bratislavě při konferenci elektroúdržeb. Pořadatelem byl Ústřední výbor sekce pro elektrotechniku Československé vědeckotechnické společnosti (ČSVTS) ve spolupráci s Ústavem technického dozoru. Pořádání celé další řady aktivů zajišťovala ČSVTS případně její složky, zejména Domy techniky. Z počátků aktivů je třeba připomenout i pořadatelské zásluhy elektrotechniků ze Svitu Gottwaldov, zejména při pořádání prvních jedenácti aktivů.

Asi největší počet uskutečněných aktivů revizních techniků probíhal pod organizačním vedením domů techniky ČSVTS. Jednalo se o Dům technicky Brno, Dům techniky Ostrava a Dům techniky Pardubice, které pořádaly aktivy až do roku 1990. V důsledku společenských změn, které se nevyhnuly ani aktivům revizních techniků, byla pořadatelem XXVII. aktivu v Brně roku 1991 firma Finish Pardubice. Následující XXVIII. aktiv doznal v roce 1992 další pořadatelskou změnu, když se pořádání ujala vzdělávací agentura UNIT Pardubice a tento stav trvá dodnes. Nejednalo se o změnu, která by spadla znenadání z oblak. Vzdělávací agenturu UNIT Pardubice tvořili bývalí pracovníci Domu techniky Pardubice, který byl dlouholetým pořadatelem aktivů. Při znalosti okolností s pořádáním aktivů revizních techniků se vlastně jednalo o pokračování v pořádání aktivů, a proto bylo dále pokračováno v číslování uspořádaných akcí.

Došlo i ke změnám názvů partnerů zejména u technického dozoru na Český úřad bezpečnosti práce a posléze na Státní úřad inspekce práce a Technickou inspekci ČR. Organizačními změnami prošla i odborná skupina PÚREZ, kdy její název začalo používat i další uskupení elektrotechniků. Dnes mají významnou roli při pořádání aktivů revizních techniků mediální partneři, za které je možno jmenovat periodika Elektro, nakladatelství FCC Public a Elektroinstalatér Českého nakladatelství technické literatury.

Nelze zapomenout na řadu pracovníků, kteří se podíleli nejen na vzniku aktivů revizních techniků, ale věnovali nemalé úsilí jejich pokračování na potřebné technické úrovni. Příprava celostátních akcí není jednoduchou věcí a za finální akcí stojí vždy řada obětavých pracovníků a nutnost zajištění nejen kvalitních přednášejících, ale také zázemí aktivu, tisk sborníků, ubytování účastníků a další.

Nepodaří se asi vyjmenovat všechny pracovníky, kterým patří poděkování za to, že letošní aktiv dospěl až k číslu padesát. Proto se omlouvám, pokud jsem na někoho zapomněl, protože jsem si vědom, že se mi nepodařilo dohledat všechny, kdo by si to zasloužili a mělo by se jim poděkovat. Jmenovat je třeba jednoho ze zakladatelů a dlouhodobě předsedajícího aktivům Ing. Jaroslava Knota, Ing. Ivana Čižmáře, Ing. Daniela Jetleba, Stanislava Roškotu, Ing. Josefa Chvátala, Ing. Zbyňka Lubovského a Jaroslava Kroutila, kteří stáli u zrodu aktivů revizních techniků.

Z řady dalších pracovníků, kteří přispěli k úspěchům aktivů, si dovolím jmenovat Alexandera Michela, Štefana Vargu, Vavřince Ščevlíka, Ing. Michala Schneiderku, Ing. Matěje Brabce, Ing. Václava Honyse, Ing. Lumíra Němečka. Ing. Jiřího Pecha, CSc., Ing. Břetislava Stibora, Ing. Františka Popolanského, CSc., Ing. Milana Šafránka, CSc., Ing. Jiřího Sajnera, Ing. Michala Kříže, Ing. Jana Matějku, Ing. Jiřího Drahoráda, Jana Lojkáska, Ing. Josefa Mudruňku a tajemníka ČSVT Zdeňka Hasse.

Aktivy v souvislostech

S aktivy revizních techniků elektrických zařízení byly spojeny i některé další akce. Jednalo se příkladně o soutěž kolektivů elektroúdržeb, která se čtvrtletně vyhodnocovala, a její závěry včetně předání odměn úspěšným kolektivům byly součástí programu aktivů. Publikací úspěchu byly i podané zlepšovací návrhy a významné bylo sledování úrazovosti v provozech, které přispívalo k bezpečnosti práce. Hodnota lidského zdraví a v dnešním pojetí odstraňování nebo minimalizace rizik mají svoje opodstatnění a význam v každé době. Předání cen a věcných darů bylo rovněž přínosem ke vzdělávání pracovníků pro další období, dále pro volbu správných a pokud možno bezpečných pracovních postupů a k zamyšlení nad problémy pracovního procesu.

K aktivům patřil neodmyslitelně prodej technických norem, výstavky měřících přístrojů, nářadí a pomůcek a informace o vydaných publikacích. Setkání pracovníků z různých podniků a míst republiky spojené s diskusí a výměnou názoru rozhodně zvyšovala okruh informací použitelných v každodenní práci elektrotechniků. Debatovalo se nejednou živě až vášnivě, a to i po ukončení oficiálního programu jednání.

Za připomenutí stojí i fakt, že při odborné skupině PÚREZ vznikla skupina Elektrotechnika v zemědělství. Trochu s lítostí je možno připomenout, že se ve své době nejednalo o bezvýznamnou činnost a to hned z několika důvodů. Nároky na elektrická zařízení v zemědělství byly a jsou značné. Přitom modernizace probíhala i zde a kvalita i odbornost pracovníků stoupala. Bylo uspořádáno přes dvacet celostátních aktivů elektrotechniků v zemědělství. Připomenutí si zaslouží předsedové skupiny doc. Ing. Petrbok a Ing. Emil Pázral, CSc., kteří ve spolupráci s Domem techniky České Budějovice pořádali akce v Táboře a Českých Budějovicích. Změny po roce 1990 znamenaly však konec těchto aktivů v návaznosti na celkové změny v zemědělství. Velké celky a provozy jsou zastoupeny minimálně a soukromně hospodařící zemědělec si specialistu může jen těžko dovolit. V každém případě i akce elektrotechniky v zemědělství odvozené od aktivů revizních techniků měly příznivý ohlas, dobrou účast a byly přínosem na úseku vzdělávání a předávání informací. Dnes jsou v této oblasti občas pořádány akce vzdělávacími agenturami, ale doba na souvislé pořádání v celostátním měřítku nyní není.

Závěr

V letošním roce po více než padesáti letech je možno říci, že aktivy revizních techniků elektrických zařízení prokázaly svoji životaschopnost a prospěšnost pro širokou obec elektrotechniků. Na doby, kdy počty účastníků byly počítány ve stovkách a tisíc i více přítomných nebylo ničím zvláštním, můžeme dnes vzpomínat. Neustále je však okolo sta účastníků, pro které aktivy něco přínosného znamenají. Je zde možnost setkání s pracovníky dozoru, zástupci normalizace a odborníky různých oblastí elektrotechniky. Poměrně značný počet specializací v elektrotechnice je někdy problémem, zejména z hlediska uspokojení požadavků účastníků ve vztahu k jimi vykonávané práci.

Snahou pořadatelů je sestavení programu k aktuálním otázkám nejčastěji na základě anket a diskusí. Cílem je, aby si účastník odnesl nejen sborník, ale i další hodnotné informace nebo podněty do další činnosti. Věřme proto, že 59. aktiv revizních techniků elektrických zařízení splní alespoň část toho, s čím účastníci přicházejí, že naváže na aktivy předchozí a bude i nadále přispívat k získávání dalších odborných informací elektrotechniků. 

Jak šel čas